ZÁŘÍ

V září se s námi loučí horké letní dny, ale to rozhodně neznamená, že s prací na zahradě je konec. Počasí se postupně ochlazuje a den ze dne se zkracuje. Co vše je tedy potřeba udělat? Je nutné sledovat předpověď počasí a přizpůsobit péči o rostliny vzniklým podmínkám. Rostliny mohou být ohroženy prvními mrazíky, takže je třeba je chránit a připravit na přicházející zimu. Důležité je také pravidelné zalévání rostlin, je třeba řešit škůdce a choroby. Doporučuje se pravidelně kontrolovat rostliny a odstraňovat zvadlé části, aby se předešlo šíření nemocí a plísni.

Práce na zeleninové zahradě

Po předešlé sklizni uvolněné záhony urovnáme hráběmi a znovu osejeme. Vhodná je listová zelenina, roste na podzim a do salátu je výborná. Mulčování je užitečné po celý rok. Pokud mezi řádky položíme mulč – posečenou trávu nebo slámu, bude v půdě držet vlhkost, chránit před změnami teplot, podporuje půdní mikroorganismy, částečně brání růstu plevelů. Uvolněné záhony po sklizni, které již nebudeme používat na pěstování je dobré osít zeleným hnojením. Do zimy ještě stihne vykvést, půdu obohatí o cenné živiny. Po posečení zelené hnojení zapravíme do půdy.

Odstraňujeme části rostlin podléhající houbovým chorobám, popřípadě použijeme přípravky proti jejich šíření.

Do kompostu vrstvíme listí s posekanou trávou, zbytky zeleniny a také trochu zeminy z pěkného kompostu, přidáme trochu živin. V kompostu proběhne takzvaná teplá fáze, která uvnitř kompostu ničí zárodky chorob: škůdců, vajíčka slimáků, semena plevelů. Komposty, na které přihazujeme postupně jen trochu další hmoty, je vhodné při posledním přehazování promíchat s dusíkatým vápnem. Ten dezinfikuje půdu, zlikviduje zárodky chorob. Do kompostu nedáváme vápno.

Připravujeme si rovněž záhon pro výsadbu pozdního česneku. Nejméně měsíc před výsadbou zryjeme půdu do hloubky 30 cm a pohnojíme průmyslovými hnojivy. Příprava záhonu předem je nutná, aby se půda stačila dobře slehnout. Než se pustíme do vlastní výsadby stroužků, namoříme je roztokem Sulky nebo Rovralu Flo, který je chrání před houbovitými chorobami.

Výsadba předpěstované sadby

V září je možné vysazovat některé druhy zeleniny: ozimý salát, sadbu polníčku. Při výsadbě je důležité dodržovat správný odstup mezi rostlinami a také správnou hloubku sázení. Po výsadbě je nutné pravidelně zalévat a hnojit rostliny a také dbát na ochranu před škůdci.

Skleník, pařeniště nebo fóliovník je při podzimním pěstování velmi dobrým pomocníkem.  Pro venkovní pěstování je vhodná netkaná bílá textilie, kterým záhon důkladně překryjeme, vzcházející rostlinky ochráníme proti chladu, případnému mrazíku a také udržuje vlhkost. Ve skleníku můžete v září začít s výsadbou nebo výsevem plodin, které budou sklizeny v zimě nebo na jaře.

Výsevy zeleniny

Počátkem září můžeme ještě vysít zeleninu pro letošní sklizeň. Vyséváme rané ředkvičky (výsev zakryjeme netkanou textilií), raný hlávkový salát a salát k řezu listů, roketu, kopr, ozimý špenát, do poloviny září zimní salát Humil.  Další druhy se již vysévají pro sklizeň jarní, například kozlíček polníček (v září až do počátku října je čas jeho setí pro sklizeň v předjaří a na jaře. Sejeme na vzdálenost řádku 15 až 20 cm, v řádku 0,5 až 1 cm od sebe. Velmi dobře snáší mráz, vymrzá pouze za holomrazů. Venku ho chráníme netkanou textilií. Ve skleníku velmi dobře přezimuje a sklízíme jej časně zjara), dále lze vysévat ozimý salát, špenát, listovou petržel. Z podzimního výsevu budeme moci sklízet mladé zdravé lístky velmi časně zjara, kdy je čerstvá zelenina tolik zapotřebí.

Sklizeň

Do zámrazu sklízíme plodovou zeleninu (rajčata, papriky, cukety, lilky i okurky). Plody sklízíme včas, aby se předešlo přemnožení škůdců a rozkladu plodů a rostlin. Rostlinám omezujeme násadu květů malých plůdků. Rajčatům můžeme nechat 2 nebo 4 listy ze zálistků, nahradí se tím částečně listová plocha listů odstraňovaných z hlavní osy. Jestliže vidíme u paprik, lilku, tykve, že nasazují stále další květy, je vhodné vyštípat malinké plůdky i květy, donutíme rostlinu k tomu, aby se věnovala dozrání již nasazených plodů. U růžičkové kapusty, jestliže má potíže s nasazováním růžiček ji nyní můžeme zakrátit, seříznout vrchol. Provádíme sklizeň fenyklu, salátu, řapíkatého celeru, fazolu a hrášku. Lusky sklízíme postupným otrháváním, sklizeň se nám mnohdy protáhne až do října. U pekingského zelí není třeba sklizeň uspíšit, snese mráz do mínus pěti stupňů celsia. Hlíza celeru také ještě narůstá, proto je vhodná sklizeň až v říjnu, kdy listy začínají poléhat, řapíky praskají. Ostatní kořenovou zeleninu sklidíme koncem měsíce. Košťálová zelenina bude ještě dorůstat, sklidíme ji rovněž až v říjnu. Mírný pokles teplot k bodu mrazu košťálovou zeleninu nepoškodí.

Září je často spojováno se škůdci, jako jsou mšice, ploštice nebo svilušky. Tyto škůdce se snažíme odstraňovat ručně nebo pomocí ekologických přípravků. Na košťálovinách se objevují různé ornamenty, které vykusují housenky běláska. Pokud by však škůdci způsobili příliš velké škody, můžeme použít i chemické přípravky. Při použití se vždy řídíme návodem na obalu.

Nemoci jako je plíseň nebo hniloba, se mohou šířit v záři rychleji kvůli vlhkému a chladnému počasí. Důležitá je pravidelná kontrola rostlin a odstraňování napadených částí.

Rady a tipy

Plodovou zeleninu sklízíme, jestliže jsou již hlášeny noční mrazíky, u rajčat sklízíme i zelené plody, ty však musí být zdravé a v odrůdové velikosti. Uchováváme je při teplotě 12 až 15 stupňů Celsia po dobu 2 až 5 týdnů pro dozrání. Rajčata je vhodné vložit do krabice od banánu a umístit je v místnosti při pokojové teplotě.

Chilli papričky nejčastěji sušíme.

Plody cukety a patisonů uskladňujeme v suché místnosti při teplotě okolo 18 stupňů Celsia.