ŘÍJEN

Říjen je proměnlivý měsíc, střídají se teplé a slunečné dny s chladnými a deštivými. Teploty mohou klesat pod bod mrazu, takže je třeba chránit citlivé rostliny před mrazem. Používáme netkanou textilií, slámu, listí nebo chvojí.

Rostliny ve skleníku je vhodné přes den větrat, ale na noc skleník zavřít. 

Deštivé počasí v říjnu zvyšuje riziko plísňových chorob, odstraňujeme napadené listy a plody u rostlin. Říjen je také měsíc, kdy se na užitkové zahradě sklízí poslední plody, připravují se záhony na příští rok a hlavně se využívá skleník k dopěstování sazenic a výsevu.

Práce na zeleninové zahradě

Pravidelně sklízíme zralou zeleninu, aby se zabránilo přezrání, napadení škůdci nebo chorobami. Odstraňujeme ze záhonu staré rostliny, které už nenesou plody nebo jsou napadené škůdci, chorobami. Napadené rostliny můžeme kompostovat nebo je spálit. Připravujeme půdu na příští rok.  Sledujeme počasí a chráníme rostliny před mrazem, deštěm nebo větrem. Ve skleníku prořezáváme rostliny pro lepší provzdušnění a odstraňujeme napadené listy a plody. Pravidelně větráme, kontrolujeme vlhkost a teplotu, rostliny zaléváme dle potřeby.

Letošní podzim je velmi teplý, proto ještě můžeme vidět přírůstky na kapustě, růžičkové kapustě i na zelí. Venku mohou být ještě i rajčata a papriky. Cukernatost řepy dokáže zvýšit říjnové slunce, necháváme jí dozrát na záhonech, dokud se neobjeví první mrazíky.

Zúrodnění půdy – rytí je jednou z nejdůležitějších prací v rámci podzimních činností v zahradě. Důkladné hluboké zpracování půdy způsobuje její narušení, promíchání. Jestliže půda se po rytí nechá v hrubé brázdě, pak zimní mrazy dokonale pomohou s rozmělněním hrud. Při rytí zapracujeme do půdy organický materiál, jako je posekaná tráva, chlévský hnůj nebo zelené hnojení. Hnůj nedáváme tam, kde budeme vysazovat česnek.

ZELENÉ HNOJENÍ

V říjnu se sejí ozimy. Do příštího jara vytvoříme dostatek hmoty, kterou na jaře zryjeme. Do ozimu je vhodné přidat i vikvovité rostliny (ozimou vikev nebo hrách).  Takové zelené hnojení je vhodné na záhony, kde na jaře budeme pěstovat okurky, papriky, rajčata, tykve. Při jarním zarývání je vhodné k zeleni přidat kvalitní kompost, aby zelenina měla to, co potřebuje pro dobrý start. Vynecháme-li brukvovité, můžeme stejnou hmotu zařadit i tam, kde budou letní nebo pozdní košťáloviny.

Sklizeň a uskladnění

Pamatujme, že ne všechny druhy zeleniny jsou na dlouhodobé zimní uskladnění vhodné: papriky, rajčata, okurky, saláty můžeme skladovat v ledničce nebo studeném sklepě, avšak jen velmi krátkou dobu.

K dlouhodobému skladování jsou vhodné:

košťáloviny – zelí, kapusta a růžičková kapusta

cibulová zelenina – cibule a šalotka, česnek, pórek

kořenová zelenina – mrkev, červená řepa, petržel, pastinák, tuřín, celer, ředkev, černý kořen

tykvovité – patisony a zimní tykve

Zásady pro sklizeň a skladování

Pro skladování vybíráme zeleninu nepoškozenou, nepopraskanou, bez viditelného napadení chorobami a škůdci. Zeleninu sklízíme na vrcholu zralosti. U nedozrálé nebo přezrálé zeleniny se doba skladování zkracuje. Nejvhodnější sklizeň zeleniny na skladování je ráno, kdy je po studené noci zelenina vychlazená.

Vyvarujeme se při čištění kořenové zeleniny oklepávání kořenů o sebe, tento nešvar snižuje skladovatelnost zeleniny.

Sklízíme poslední plodovou zeleninu z venkovních záhonů.

Optimální termín pro sklizeň zelí je v říjnu, za suchého a chladného počasí. Předčasná sklizeň zelí způsobuje rychlejší vadnutí a zelí je poté méně trvanlivé. Opožděný sběr zvyšuje riziko praskání hlávek. Zelí sklízíme, když jsou hlávky tvrdé a dobře vyzrálé. Na hlávce necháváme 3 krycí obalové listy. S hlávkami manipulujeme co nejméně, abychom nepoškodili ochrannou voskovou vrstvičku na listech.

Kapustu můžeme sklízet až do počátku zimy. Snáší teplotu – 8 stupňů Celsia. Chladu vzdorná je i kapusta růžičková, na záhonech ji můžeme ponechat do pozdního podzimu, v teplejších oblastech i do jara. Růžičky obíráme a skladujeme několik týdnů ve studeném sklepě nebo v chladničce, je možné také odříznout celou rostlinu, očistit jí od listů a uložit ve sklepě při teplotě nad bodem mrazu.

Pro dlouhodobé skladování jsou dobře přizpůsobeny cibuloviny obecně, včetně česneku a šalotky. Pro skladování jsou optimální teploty nad bodem mrazu, vhodná je suchá místnost.

Před příchodem prvních podzimních mrazíků sklízíme plody tykve. Plody se sklízejí zcela vyzrálé s co nejtvrdší slupkou, na plodu necháváme stopku, nikdy ji neodlamujeme. Vzniklá rána je nejčastější cestou průniku infekce do nitra plodu. Sklizené plody necháváme takzvaně ztvrdnout – asi týden je necháme na slunném, vzdušném a chráněném místě, poté je uskladníme. Plody pravidelně kontrolujeme.

Sklízíme kořenovou zeleninu na uskladnění, košťáloviny, listovou zeleninu.  Na záhoně vydrží pekingské a čínské zelí, saláty, čekanka, ředkvička do – 3 až – 5 stupňů Celsia. Jestliže nestíháme zeleninu sklízet, natáhneme přes ní netkanou textilií. Bílá ředkev, zimní pór, květák, zelí, kedluben, vodnice snesou i nižší teploty.

Celer sklízíme před příchodem mrazů. Sklízíme tehdy, když celer stále roste a listy jsou zelené.  Celer nevytrháváme za natě, vždy použijeme rýč nebo rycí vidle. Skladujeme jej čistý a pokud sklízíme z mokré zeminy, je třeba nečistoty odstranit pod tekoucí vodou, po umytí necháme bulvy na vzduchu dobře oschnout. Listy odstraňujeme vždy ručně, nikdy je nestříháme. Odtrhneme všechny okrajové listy a uprostřed necháme jen malé srdíčko nejmladších lístků. Kořeny zakrátíme. Nejlepší způsob skladování je v substrátu, vyhneme se tím vysychání bulev a prodloužíme jejich životnost. Skladujeme nejlépe ve vlhčím sklepě, o teplotě mezi 3 až 5 stupni Celsia. Mírně zeminu vlhčíme, celer nesmí vyschnout, ale ani stát ve vodě.

Mrkev, petržel, řepu, pastinák protřídíme, malé nebo poškozené bulvičky ihned zpracujeme.

Do zahradní zeminy můžeme vysadit drobné petrželky a listový celer, připravíme si je tak na rychlení.

Výsev zeleniny

Vyséváme kořenovou zeleninu: mrkev a petržel. Je vhodné je vysévat již v polovině října kdy máme jistotu, že z jara spolehlivě vzejdou bez jediného problému. Výsev provádíme do zrytého, ale již slehlého, uhrabaného záhonu s dobře vyživenou půdou.

Vyséváme ozimý salát, kerblík, listovou petržel, špenát.

Pro sklizeň v průběhu zimy je vhodný špenát, polníček nebo extrémně rychle rostoucí řeřicha.

Výsadba zeleniny

V říjnu sázíme sazečku ozimých odrůd, můžeme si vybrat se slupkou žlutou, bílou a červenou. Sazečku sadíme trochu hlouběji než sazečku jarní, to, aby nám ji mráz nevytáhl. Dosáhne také dobře pro vláhu na zakořenění. Sazečka začíná růst v době, kdy se jarní teprve sází, roste rychleji.

Výsadbu česneku je vhodné provést až tehdy, když se blíží první noci s teplotou kolem bodu mrazu. Na výsadbu si připravujeme silné stroužky, ty jsou zárukou dobré úrody, před vysazením je namoříme vhodným přípravkem.

Rady a tipy

Vytrvalá zelenina: vyznačuje se tím, že je možné ji pěstovat na jednom místě po několik let, každoročně ji sklízet bez toho, abychom ji museli vysévat. Vytrvalá zelenina má také schopnost snadno venku přezimovat i ve velmi krutých zimách. Mezi vytrvalou zeleninu se řadí: křen, chřest, rebarbora, růžičková kapusta, cibule zimní, topinambury, černý kořen, šťovík zahradní, mangold nebo artyčok, rebarbora, křen, pažitka.

Nároky na péči: důležitá je příprava půdy, pravidelné přihnojování, zavlažování a ochrana proti plevelům, škůdcům a chorobám. Díky vytrvalosti této zeleniny si musíme předem rozmyslet místo, kde ji vysadíme. Zelenina může být na stanovišti až 10 let. Půdu před výsadbou řádně zryjeme, a to docela hluboko, neboť některé druhy koření až 80 cm pod povrchem. V zimě neopomeneme nastýlání organického materiálu okolo rostlin, aby kořeny mohly čerpat vláhu z nezamrzlé půdy. Na podzim vysazené rostliny zalejeme, v zimě jim postačí přirozené srážky. Přes zimu můžeme rostliny chránit slámou, ale většinou stačí, když kolem nahrneme zeminu.