Řapíkový celer je nejbližším příbuzným celeru bulvového a naťového. Takzvaně zakrývané celery nazývané podle způsobu vybělování stonků, jsou velmi otužilou zeleninou, která se sklízí od konce podzimu do začátku jara. Nově vyšlechtěným odrůdám, které nepotřebují přihrnování a americkým zeleným typům stačí k dozrání kratší období od léta do podzimu. Zakrývané celery mohou být bílé, růžové a také i červené. Celery, které se sami vybělují a americké zelené odrůdy, patří mezi nejméně zdřevnaťující odrůdy.
Pro pěstování přihrnovaných celeru vyhloubíme koncem podzimu nebo na počátku jara výkop široký 38–50 cm a hluboký 30 cm, do kterého zapracujeme velkém množství dobře vyzrálého hnoje nebo kompostu. Hrnkované celery můžeme také pěstovat ve výkopech hlubokých pouze 7,5 – 10 cm. V průběhu sezóny je přihrnujeme další zeminou. Celer se snáze pěstuje, když ho vysázíme jednotlivě do vzdálenosti 30–45 cm. Jestliže pěstujeme celer ve zdvojených výkopech je výhodnější vysázet rostliny po dvojicích na vzdálenost 23 cm, protože takto snadněji dosáhneme vybělení stonků. Rostliny po vysazení bohatě zalijeme. Když rostliny dosáhnou výšky asi 30 cm, začneme s vybělováním. Před začátkem práce svážeme měkkým provázkem listy pevně k sobě a přesvědčíme se, že půda je dostatečně vlhká. Odrůdy, které jsou schopné samo vybělení nám pěstování usnadní. Celery těchto odrůd jsou tolerantnější k půdním podmínkám a můžeme je proto pěstovat na místech, kde je vytvoření hrůbku obtížné a dostatečné zalévání není možné. Na jaře před vysazováním mladých rostlin zapracujeme do záhonů značném množství organického materiálu. Pro zajištění kvalitní sklizně musíme celer po celou dobu vegetační sezóny dostatečně zalévat. Půda by neměla nikdy úplně vyschnout. Důležité je také střídání plodin. Celer nikdy nevysazujeme po pastináku, protože obě plodiny bývají napadeny celerovou muškou. Snažíme se vyhnout čemukoliv, co by mohlo rostliny přivést do stresu, který by byl později důvodem pro předčasnou tvorbu semen. Celer pro uskladnění opatrně vyrýváme zahradnickými vidlemi. U samo vybělovaných odrůdy sklízíme od léta až do první podzimních mrazíků.
Naťový celer neboli celer k řezu má malý kořen a bohatou jemnou aromatickou nať. V zimním období se dá snadno rychlit v truhlíku nebo v hrnku. Je to dvouletá rostlina. Nároky na pěstitelské podmínky má stejné jako ostatní typy celeru. U celého celeru se využívá nať. V 1. roce si v truhlíku vypěstujeme sazenice a vysadíme na záhon do sponu 30–40 cm. Na podzim vyryjeme kořeny, uskladníme je a v zimě je vysadíme do květináče pro rychlení natě. Celer k řezu má malý kořen a bohatou jemnou aromatickou nať. Naťové celery můžeme začít odřezávat 5 týdnů po vysazení.
0 komentářů