Dvouletá bylina pěstovaná jako jednoletka, ze které se sbírají listové pupeny a vrcholky. Otužilá plodina. V prvním roce vytváří růžičková kapusta vysoký košťál s listy, v jejichž paždí vyrůstají malé hlávky růžičky. Kvalitní růžičky jsou velké v průměru 2,5cm. Růžičková kapusta patří mezi odolné zimní zeleniny. Nevadí ji studené podnebí. Je velmi otužilá a dává vysokou úrodu. Je však více časově náročná na přípravu ke konzumaci.
Odrůdy růžičkové kapusty jsou rozdělovány na rané, pozdnější a velmi pozdní. Rané odrůdy sklízíme od začátku do přelomu podzimu, pozdnější od poloviny podzimu do poloviny zimy a velmi pozdní odrůdy od poloviny zimy do jara příštího roku. Rané odrůdy mají nižší stonky a rostou rychleji než pozdní odrůdy, které jsou vyšší a dávají větší úrodu. Kromě zelených existují i odrůdy s růžičkami červenofialovými.
Pěstování
Růžičková kapusta vyžaduje chráněné a slunné stanoviště, má ráda propustnou, ale zároveň dostatečně zavlažovanou půdu s pH kolem 6,5.
Rané odrůdy vyséváme koncem zimy nebo na počátku jara, pozdnější odrůdy od poloviny do konce jara a velmi pozdní odrůdy také v druhé polovině jara.
Několik měsíců před vysazením růžičkové kapusty, především na chudých lehkých i těžkých půdách, zapracujeme do záhonu velké množství hnoje nebo kompostu. Povrch záhonu bychom neměli čerstvě pohnojit, vysoký obsah dusičnanů by mohl způsobit nafouknutí růžiček kapusty.
Rané odrůdy jsou menší, vysazujeme je na vzdálenost 60 cm. Odrůdy ze středně velkými růžičkami sázíme do vzdálenosti 75 cm, vysoké odrůdy do 90 cm vzdáleností. Větší vzdálenost mezi rostlinami je zárukou větších růžiček, zatímco těsnější výsadba přinese za stejnou dobu úrodu menších kompaktnějších růžiček. Větší mezery také umožňují dostatečné proudění vzduchu kolem rostliny a tím snižují riziko plísňové nákazy. Pravidelně rostlinný zaléváme. Abychom zabránili vyvrácení rostlin při silnějším větru, můžeme kolem báze stonku navršit zem do výšky až 12 cm. Vyšší odrůdy většinou potřebují opěrnou tyčku. Zastavení dalšího růstu rostliny zajistíme tak, že uštípneme růstový vrchol. Rostliny můžeme zaštípnout v době, kdy nejnižší růžičky dorostou 1 cm v průměru. Zaštípnutím vrcholu dochází k rovnoměrnému vývoji růžiček na stonku. Pokud se rozhodneme kapustu, nezaštípnout, zajistíme si dlouhodobější sklizeň. Růžičkovou kapustu pěstujeme při cyklickém střídání plodin na stejném místě po třech a čtyřech letech. Koncem léta hnojíme růžičkovou kapustu pomalu se uvolňujícím hnojivem.
Sklizeň
Kapustové růžičky sklízíme, dokud jsou pevně zavřeny, když dorostou do velikosti vlašského ořechu, ulamujeme je prudkým trhnutím směrem dolů, nebo je uřízneme ostrým nožem. Všechny nafouklé růžičky vyhodíme a také odstraníme žluté a napadené listy.
Choroby
Růžičková kapusta je velmi odolná plodina, ale přesto je náchylná k obvyklým komplikacím, které se vyskytují při pěstování brukvovitých rostlin. V příliš vlhkých podmínkách se může objevit plísňová nákaza, která se projevuje žlutými skvrnami prachu na spodní straně listů – všechny napadené listy odstraníme nebo postříkáme fungicidem. Jestliže se plíseň objeví na semenáčích, zvýšíme větrání v pařeništi a zvětšíme vzdálenost mezi rostlinami. Bílý povlak na stoncích nebo listech je plíseň bělostná, při silnějším výskytu, rostliny začnou žloutnout a hynou. Většinou jsou rostliny napadeny, když mají příliš suché kořeny. Nádorovitost košťálové zeleniny, choroba, která poškozuje všechny brukvovité rostliny je častým výskytem u růžičkové kapusty, kořeny napadených rostlin se nafouknou a zdeformují.
Zajímavosti
Růžičková kapusta snáší mrazy až -15 stupňů Celsia. Dá se tedy sklízet i během zimy. Růžičky mají vysokou dietetickou hodnotu danou obsahem bílkovin, vitaminu C a, provitaminu A. Výborně se uchovávají ve zmrazeném stavu.
0 komentářů