Duben je měsíc, ve kterém dochází k postupnému oteplování, avšak charakteristické pro tento měsíc jsou také výkyvy denních a nočních teplot. Denní maxima na počátku měsíce mohou dosahovat 8 až 15 stupňů Celsia, v noci se ale neustále objevují mrazíky. Celý měsíc se střídavě otepluje a opět ochlazuje, není zde výjimkou i sněžení. Musíme se tedy přichystat na změny počasí – chladné noci a mrazivá rána
Práce na zeleninové zahradě
Připravujeme záhony na výsadbu a výsevy zeleniny. Půdu po podzimním rytí zbavujeme hrud a plevele. Pokud máme na zahradě těžší půdu, je vhodné ji obohatit humusem nebo jiným organickým hnojivem, aby se zlepšila struktura půdy. Podle potřeby jednotíme rostliny z podzimních výsevů. Můžeme taky mezi ně dosazovat další druhy zeleniny (ředkvičku, pórek…) Po výsevu zajistíme semínkám dostatek vláhy. Zaléváme vodou ráno nebo večer, aby se voda nevypařila příliš rychle a kořeny stačily absorbovat dostatečné množství vody. Nápomocný proti vysychání záhonu nám může být mulč, nebo netkaná textilie.
Věnujeme zvýšenou pozornost jahodníku. Při hrozbě přízemních mrazíků zakryjeme na noc rostlinky netkanou textilií, přes den ji nezapomeneme odstranit, aby včely mohly květy opylovat. Jahody pravidelně okopáváme, odplevelujeme, zaléváme a přihnojujeme. Pod jednotlivé rostlinky umístíme slámu, při dozrávání jsou plody chráněné před znečištěním a uhníváním. Provádíme také mulčování slámou či textilií – zabrání se tím odpařování vody z půdy a také prorůstání plevele.
Je nejvyšší čas připravit skleník na výsadbu předpěstovaných sazeniček zeleniny. Skleník očistíme, připravíme záhony.
Výsadba předpěstované sadby
Z předpěstované sadby můžeme vysazovat na připravené záhony rané druhy zelí, rané kedlubny, kadeřavou kapustu, hlávkový salát, raný květák, pórek i brokolici. Před chladnějším počasím je chráníme netkanou textilií. V první polovině dubna je ještě čas vysadit jarní česnek.
Na konci měsíce dubna lze vysazovat do skleníku nebo fóliovníku předpěstované sazenice rajčat a okurek.
V polovině dubna můžeme začít s výsadbou předklíčených i nepředklíčených brambor. Do půdy předem zapracujeme kompost nebo granulovaný hnůj. Rané brambory vysazujeme do hloubky 10 cm, čím je větší hlíza tím hlouběji hlízy sadíme, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být 40 cm, řádky 60 až 75 cm. Ohlídáme si, aby půda měla teplotu alespoň 6 stupňů Celsia.
V dubnu lze již vysazovat křen.
Zakládáme chřestový záhon, můžeme se rozhodnout pro chřest zelený nebo bílý (bělený). U zeleného chřestu nemusíme vytvářet typické chřestové hrůbky, pěstování je méně pracné oproti běleném chřestu. Bělený chřest je na pěstování pracnější, ale chuťově je lahodnější.
Výsevy zeleniny
Výsev semen zeleniny provádíme do řádků vzdálených 15 až 20 cm.
Na záhony začínáme vysévat otužilejší druhy zeleniny, které zvládnou chladnější jarní teploty: špenát, pastinák, petržel, mrkev, cukrovou kukuřici, raný salát, rané kedlubny, růžičkovou kapustu, ředkvičky.
Okurky, rajčata, květák i cukety jsou choulostivější druhy zeleniny, raději si je předpěstujeme na teplejším místě. Do kořenáčů vyséváme také melounová semínka, patisony, dýně, okrasné tykve.
V polovině dubna vyséváme pozdní odrůdy, kedlubnů, kapusty, zelí a to přímo na záhon.
Vyséváme také pozdní mrkev k uskladnění.
Pro letní výsadbu košťálovin můžeme ještě začátkem měsíce vysévat semínka do skleníku – brokolici kapustu kadeřávek, růžičkovou kapustu, kedlubny.
Vyséváme kopr, a to na menších plochách v různých časových odstupech. Získáme tím rostliny k průběžné sklizni. Kopr se obvykle rozmnožuje po několik let samo výsevem, ale je vhodné výsev obnovit. Půdu před výsevem vylepšujeme pískem a kompostem.
Výsev dřeňového a cukrového hrášku ponecháme až na konec měsíce. Výsev můžeme provádět do řádku nebo do hnízd. Vždy je velmi důležité zeminu nad výsevem řádně zhutnit a udržovat výsev dostatečně zavlažený.
Rady a tipy
Na výsevy si vždy pořizujeme čerstvé osivo, kořenová zelenina a semena salátu ztrácí rychle svou klíčivost.
Chladnější jarní teploty zvládá i méně známá lahůdková zelenina černý kořen.
V měsíci dubnu se již mohou na zahradě objevovat škůdci. Pravidelně prohlížíme rostliny, všímáme si infekce – jako jsou otvory na listech, zahnuté listy nebo drobní brouci. Je vhodné používat přírodní insekticidy, které nepoškodí rostliny ani neublíží půdě.
Na pěstování je nejméně náročný salát k řezu. Vyséváme jej poměrně hustě do pařeniště a za 3 až 4 týdny jsou listy salátu vhodné ke konzumaci.
