KVĚTEN

V květnu slunce stoupá vysoko nad obzor a denní teplota se může vyšplhat až na +20 stupňů Celsia. Počasí v květnu nebývá stále a vyznačuje se vysokou proměnlivostí. Na přelomu dubna, května bývá chladno s poměrně vysokým výskytem přeháněk. Pro pěstitele zeleniny je důležitý příchod ledových mužů v první polovině května, kdy může dojít k citelnému ochlazení.
Po ledových mužích lze provádět venkovní výsadbu sazenic s malým rizikem nočních mrazíku. V závěru května někdy přicházejí takzvaní malí ledoví muži, dle pranostiky se tedy může ještě citelněji ochladit.

Práce na zeleninové zahradě

Nezapomínáme rostoucí rostliny dostatečně zalévat a hnojit. Vhodná jsou tekutá organická hnojiva, lze také použít posečenou trávu. Poklademe-li ji jako mulč mezi řádky, půdu nejen chrání, ale také postupně obohacuje o živiny, na které jsou například košťáloviny náročné.

U rostoucích rostlin např. ředkviček, kedluben, zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly. Po zálivce nebo dešti je vhodné strhnout půdní škraloup, kypříme, okopáváme.

Nezapomínáme také na velmi rané brambory, okopáváme je, přihrnujeme, případně i přihnojujeme. Ozimý česnek také potřebuje péči. Ozimou cibuli probíráme, používáme jí v kuchyni nazeleno. Výsevy mrkve a petržele by nikdy neměly přeschnout, husté výsevy protrháme. Necháme mezi rostlinkami asi 2 cm, někdy i více, záleží na druhu pěstované mrkve a petržele. Protrháváme i výsevy salátů, mladé rostlinky lze využít v kuchyni.

Výsadba předpěstované sadby:

Předpěstované sazenice po zmrzlých vysazujeme na venkovní záhony. Nezapomínáme však, že sazenice je nutno před výsadbou utužovat, to znamená, že je postupně vystavujeme venkovnímu prostředí, aby se postupně přizpůsobily přírodním podmínkám. Především zelenina a bylinky s velkými měkkými listy jako jsou okurky, cukety a bazalka by si měli postupně a zvolna zvykat na slunce. Na náhlou změnu stanoviště mohou reagovat hnědými spáleninami na listech, které způsobují sluneční paprsky.

Při výsadbě sazenic na venkovní záhon je důležité, aby byly správně sazenice vysazeny. Každá rostlina potřebuje určité množství prostoru, takže je třeba dodržovat doporučenou vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi. Neopomeneme také na rostliny, které potřebují oporu, jako například hrách, fazole, aby se rostliny nezlomily. Zeleninu sázíme na večer, po výsadbě provedeme zálivku. Předpěstované sazenice po zmrzlých vysazujeme na venkovní záhony.

V květnu je ideální čas pro výsadbu rajčat, paprik, chilli papriček, lilků a okurek ve skleníku. Pamatujme, že je třeba respektovat nadmořskou výšku a aktuální klimatické podmínky, někdy je lepší sazenice nechat prozatím v květináči a otužovat je ve skleníku jen přes den. Sazenice mohou být náchylné na různé plísně a choroby. Důvodem je to, že jsou v chladu, přelité: je tedy důležité větrat a zalévat tak akorát.

Ve skleníku můžeme již také vysévat bylinky, jako je tymián, oregano a rozmarýn.

Výsevy zeleniny

Začátkem měsíce můžeme vysévat majoránku, saturejku, bazalku do pařeniště nebo do květináčů za oknem. V květnou můžeme vysévat některé rostliny přímo na záhon: cukety, okurky, salát, tuřín, fazol, vodnici a také ředkvičky pro prodloužení doby sklizně.  Vyséváme řepu salátovou, špenát, kopr, čekanku na puky, kapustu kadeřavou, květák.

Po první sklizené zelenině můžeme nasít pozdní mrkev a pastinák, vydrží nám na záhoně až do pozdního podzimu.

Sázíme brambory určené na skladování.

Rady a tipy

Sadbu z květináčů je třeba kontrolovat, aby při výsadbě z nádob kořeny neobtáčely květináč, kořeny se špatně rozrůstají, pokud jsou kořeny v objemu květináče, je vše v pořádku.

Pamatujme, jestliže si budeme připravovat vlastní sadbu, musíme počítat s tím, že ji sejme 6 až 8 týdnů před výsadbou.

Pravidelně kontrolujeme rostliny, zda nejsou napadeny škůdci a zda potřebují zalévat, také odstraňujeme plevel ze záhonu.

Venkovní výsevy a výsadbu můžeme před nečekaným ochlazením chránit napnutou netkanou textilií. Používáme také ochrannou síť s drobnými oky, která zamezí náletu škůdců zeleniny, jako je pochmurnatka mrkvová, bělásek zelný, drátovci nebo mšice. Z plžů mohou porost mrkve, salátů úplně zničit slimáčci. Na zahradě mohou být rostliny napadeny různými škůdci, pokud je napadení mírné, používáme přírodní prostředky, jako jsou roztoky z kopru, česneku nebo pálivé papriky. Pokud je napadení silné, můžeme použít speciální přípravky na ochranu rostlin.

V současných klimatických podmínkách můžeme mít více sklizní v roce i ve vyšších polohách. Vysazujeme zeleninu s krátkou vegetační dobou, důležitá je možnost zalévání i v létě.

Sklizeň

Sklízíme saláty, kedlubny, ředkvičky. Koncem května už můžeme mít také první velmi rané brambory.  Sklízíme špenát, polníček, dorůstá kopr. Začíná také sezóna chřestu, která bude pokračovat až do konce června.