LISTOPAD

Listopad je proměnlivý měsíc, střídají se teplé a slunečné dny s chladnými a deštivými, někdy napadne první sníh – klimatické podmínky mají vliv na rostliny na zahradě. Chráníme je před mrazem, vlhkostí a nedostatkem světla. Jestliže jsme provedli pozdní letní výsevy v srpnu a září, máme nyní k dispozici dostatečný počet zeleninových druhů, které můžeme v zahradě sklízet, některé druhy zeleniny můžeme nechat v půdě  přezimovat. Stanou se tak důležitým zdrojem čerstvých vitamínů na našem talíři v průběhu celé zimy.

Práce na zeleninové zahradě

Na začátku listopadu může být v záhonech pozdní mrkev, celer, petržel, pastinák. Sklizeň provádíme těsně před mrazem, část úrody můžeme uskladnit v písku v bedýnkách nebo ve skleníku.

Listopad je ve znamení úklidu – shrabujeme listí, čistíme záhony od rostlinných zbytků, kořenů a plevelů. Listí ukládáme na kompost. Vylepšujeme půdu, zemina se vydala pěstováním z živin a potřebuje je získat zpět. Nejlépe je záhony zrýt a přidat do nich kompost nebo hnůj, přes zimu se vše rozloží a na jaře máme dobře připravenou půdu na pěstování. Pokud nemáme hnojivo v tradiční podobě, využíváme granulovaný hnůj. Do záhonu lze také zarýt mulčovací vrstvu, například poslední várku posečené trávy, shrabané listí. Zarytím rostlinné hmoty záhonům prospěje, protože se v půdě přes zimu rozloží organické zbytky a půda si odpočine.

Mrkev, petržel vysejeme, tyto plodiny budou růst pomalu, avšak získáme čerstvé vitamíny po celou zimu.

Sklizeň zeleniny

Sklízíme kořenovou zeleninu a také listovou zeleninu, jako je salát, špenát, kapusta, čekanka, pekingské a čínské zelí – jsou to plodiny citlivé na mráz.

Některé druhy zeleniny můžeme na záhoně ponechat venku – pozdní mrkev, růžičková kapusta. Tu můžeme sklízet po celou zimu průběžně a stejně tak i kadeřávek. Dále ve volné půdě přezimuje pastinák, špenát, černý kořen, petržel, zimní pór (přihrneme ho zeminou) a také polníček.

Zeleninu na záhonech – kapustu, mangold, zimní salát chráníme před pronikáním zimních slunečních paprsků, které by ze zeleniny vytáhly vodu, použijeme ochranný kryt. Růžičková kapusta snese mráz, ale jeli pěstována ve větrných polohách, mrazivé větry jí vysušují. Na návětrné straně záhonu uděláme z netkané textilie clonu napnutou mezi pevné kůly nebo lze navršit hromadu klestí, které ji ochrání před větrem.

Černý kořen se sklízí v předjaří. Záhon s černým kořenem poházíme kompostem a přikryjeme chvojím. Ochrannou vrstvu pro zeleninu můžeme vytvořit nejen z kompostu a chvojí, ale také z rašeliny či slámy.

Zazimování jahodníku

Jahodníky jsou náchylné k namrzání. Na zimu je proto musíme připravit – od matečních rostlin odstřihneme všechny výhony a krčky rostlin přihrneme zeminou či kompostem.

Jestliže jsme zakládali nové jahodové záhony, rostlinky nejsou ještě dostatečně silné, přikryjeme je chvojím. Mezi jahodníky můžeme také vložit kompost nebo trávu, což zároveň poslouží jako hnojivo. Před mrazem rostliny jahod ochráníme netkanou textilií.

Převislé jahody na podzim vyjmeme ze závěsných květináčů a přesadíme na záhony, ošetříme je stejně jako jahody klasické. Zjara odstraníme nastýlku, když začínají obrůstat, rozdělíme je a zasadíme do květináčů nebo truhlíků do čerstvé zeminy.

Podzimní údržba maliníku a ostružiníku

Jednouplodící maliny a prakticky všechny odrůdy ostružiníku už doplodily. Sestříháme je, aby byla úroda bohatá i příští rok. Na keřích zůstávají plody těch nejpozdnějších a nejspíš také nejkyselejších ostružin, a také plody remontantních odrůd maliníků. Obě sezony ukončí první výraznější mrazy, velkou roli zde hraje i nadmořská výška stanoviště. Odplozené pruty sestříháme asi 3 cm nad zemí. Pokud jsme nové výhony neprobrali už v létě a nevystříhali slabé a napadané Bejlomorkou, provedeme to právě nyní. Necháváme pruty odpovídající výšky. Některé odrůdy dorůstají až 2 m a mají výhony jako malíček, jiné jsou vysoké 3 m a jsou silné jako palec. Jestliže chceme, aby rostliny v příští sezoně měli dostatek světla a prostoru pro kvetení a zrání plodů, měly by být od sebe asi 10 cm vzdálené.

Husté porosty častěji postihuje metlovitost. Jedná se o houbovou chorobu, která přezimuje v napadených letorostech. Poznáme ji podle toho, že v okolí pupenů se vytváří různě velké, fialové až hnědočerné skvrny, kůra praská a výhony odumírají. V příštím roce z nemocných výhonů vyrostou letorosty, které poté vytvářejí metlovitost. Rostliny pěstované na suchém a slunném stanovišti, tam kde je zásaditá půda, jsou náchylnější k této chorobě. Prevence spočívá v odstranění napadených výhonů u země, (na podzim je třeba napadené výhony následně zlikvidovat, rozhodně je nepřidáváme do kompostu, tam by houba mohla v poklidu přežít) zaléváním a kypření půdy, úpravou půdní reakce, přidáním hrabanky z jehličnatého lesa.

Remontantní maliny

Po odkvětu a odplození máme dvě možnosti: buď je seřízneme 3 cm nad zemí nebo je necháme do jara, aby přinesli sklizeň koncem června, začátkem července před sklizní jednouplodících. Oslabuje to sice jejich růst a předpokládaný výnos sklizně v srpnu a září, ale jako raritu je to možné občas vyzkoušet. Sklizeň remontantních malin přichází v době, kdy už nejsou jahody, třešně, borůvky, angrešt.

Ostružiníky

Pruty ostružiníku narůstají do délky dvou, tří až osmi metrů, záleží na odrůdě.  V podstatě všechny plodí na výhonech narostlých v loňském roce, jen minimum odrůd patří do skupiny plodících na jednoletých výhonech, tak jak plodí remontantní maliníky. Ostružiníky zbavíme prutů, které plodily letos. Zakracujeme letošní výhony z osmi metrů na pět. U prutů 3–4 m dlouhých odebereme z konce metr až dva, tak abychom na konci na špičkách dosáhli (ať nemusíme použít žebřík). Počet prutů je omezen na sedm. U ostružiníku se často objevuje rez na rubu listu. Odstraněné odplozené pruty spálíme. Pokud jsme ještě neprovedli ochranu, můžeme použít přípravky, které dokážou napadení zastavit, popřípadě i částečně vyléčit. Ostružiníky i maliníky jsou středně náročné na živiny: na startu do sezony, při rašení a dalším růstu v době od kvetení do zrání.

Minerální hnojiva hnůj, či živný kompost můžeme v tuto dobu dodat pro zásobení na jaře, na jaře hnojíme podruhé v podstatě už na výnos.

Křen

Podzimní sklizeň křenu nastává obvykle po prvním mrazíku, když listy žloutnou. S podzimní sklizní končíme při zamrznutí půdy. Za vhodného počasí můžeme kořeny sklízet až do poloviny března. Faktem je, že do té doby může kořen ke sklizni ještě zesílit, avšak tím oslabuje kořen matečný. Jestliže ponecháme nemateční kořen (silný výhon, který vyroste za sezonu) v zemi do dalšího roku, začíná dřevnatět a vyhání do květu. V prvních letech není třeba kopat až k matce, není ještě zcela vytvořený kořenový systém a případné poškození kořenu by se hůř hojilo. Je dobré mít ostrou motyku, protože roztřepené rány křenu mohou být vstupní bránou pro hnilobu.

Křen skladujeme ve sklepě ve vlhkém písku.

Česnek

Jarní sadbu česneku můžeme sázet kdykoli od podzimu do jara. Podzimní vysazujeme, když teplota půdy klesne nejméně pod 9 stupňů Celsia. Výsadbu lze tedy provádět koncem listopadu až do Vánoc. Česnek vysazený na podzim prospívá lépe než ten, který je vysazený na jaře. Platí, že čím dříve sázíme, tím hlouběji – v září a říjnu je vhodná hloubka 8 cm v prosinci stačí 4 cm, vzdálenost mezi zasazenými stroužky by měla být asi 10 až 12 cm a rozestup řádků 25 až 30 cm. Před výsadbou je vhodné namořit stroužky přípravkem Sulka proti houbovým chorobám. Výsadbu česneku je vhodné provádět na záhonech po bramborách nebo košťálovinách, nevadí ani jahody nebo rajčata. Nevhodnými předplodinami jsou hrách a cibulová zelenina, které mohou do záhonů zavléct hnilobu.

Česnek pěstujeme na slunném a vzdušném záhoně. Na půdu není česnek moc náročný, ovšem má rád lehčí, dobře propustné půdy s dostatkem živin. Půda nesmí být přemokřená. Před výsadbou záhon pohnojíme kompostem. Česnek nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Česnek potřebuje projít chladným obdobím, vyžaduje, aby během zimy klesla teplota na 0 až -10 stupňů Celsia.

Česnek musí před zimou zakořenit, ale neměl by obrazit. Z půdy by tedy neměly vylézt zelené výhonky. Odrůdy česneku bývají odolné vůči mrazu, takže vrstva půdy, kterou stroužky zahrneme během výsadby, jí ochrání před holomrazy. Můžeme však česnek i mulčovat, používáme shrabané listí. Na jaře ho však nesmíme opomenout odhrnout, aby česnek mohl růst a dýchat.

Rady a tipy

V listopadu na zahradě spíše uklízíme a připravujeme se na zimu, než pěstujeme. Pokud máme na zahradě kompost, je dobré ho promíchat a přikrýt plachtou nebo slámou – urychlí to jeho rozklad a zabrání růstu plevele.

Lopaty, hrábě nebo motyky je dobré očistit, naolejovat a uložit do suchého místa, prodlouží to jejich životnost a zabrání a rezivění.